Hvězdné nebe nad Kynžvartem: renesační kosmologie a hvězdářství Hlavním letošním tématem je kosmologie z časů císaře Rudolfa II. Formou různých aktivit a prostřednictvím předních českých vědců a popularizátorů (Jiří Grygar, Zdislav Šíma, Lumír Honzík) budou návštěvníci pronikat do tajů doby prvních astronomů Johannese Keplera, Tychona de Brahe a Galilea Galilei. Téma je zařazeno do celonárodního projektu Rok renesanční šlechty.
Hvězdopravectví hrálo v životě renesančního šlechtice důležitou roli; působením vesmíru se řídil např. Albrecht z Valdštejna i císař Rudolf II. Tak významné odvětví tehdejšího života zanechalo otisky v mnoha šlechtických knihovnách a stejně tomu je na Kynžvartu. Zámecká knihovna obsahuje díla věnovaná kosmologii a astronomii - vzácné rukopisy z období 12. – 15. století i skvostné tisky z 15. – 18. století. Mezi nejcennější patří například první vydání díla Astronomia Nova od Johannese Keplera z roku 1609. Právě v tomto díle publikoval Kepler své první dva zákony o eliptickém pohybu vesmírných těles a zároveň vyslovil myšlenku o otáčení Slunce kolem vlastní osy. Jiným cenným dílem z doby renesančního císaře Rudolfa II. je první vydání slavné knihy Uranometria od Johanna Bayera.
Jaké měl renesanční člověk představy o vesmíru a jaký význam připisoval podobě a postavení vesmírných těles, přiblíží 6. května Lumír Honzík, ředitel Hvězdárny a planetária v Plzni. Zajímavé vyprávění ozvláštní detailní sledování Slunce a Měsíce – pro návštěvníky budou připraveny astronomické dalekohledy umístěné v pleneru i na balkonech Velkého sálu.
Slunce bude hrát ústřední roli při akci astronoma Zdislava Šímy z Akademie věd České republiky, patrona Pražského orloje. Ten za pomoci návštěvníků vytvoří na nádvoří zámku sluneční hodiny a společně budou sledovat plynutí slunečního času. Současně se posluchači dozví mnohé o historii a podobách slunečních hodin. Akce se bude konat 20. května.
Vlahá letní noc z 12. na 13. srpna se stane kulisou pro Hvězdný piknik na ostrůvku zámeckého rybníka. Spolu s Lumírem Honzíkem, ředitelem Hvězdárny a planetária v Plzni, bude možné pozorovat meteorický roj Perseidy.
Osobnost a nadčasové myšlenky renesančního astronoma Johannese Keplera představí přední český vědec Jiří Grygar 20. října. Při této příležitosti bude veřejnosti prezentováno již zmíněné dílo Astronomia Nova, které je jinak uchováváno v trezorovém depozitáři.
Jako součást projektu Rok renesanční šlechty vznikne několik výstav, z nichž nejprestižnější je Mars a Venuše umístěná na Pražském Hradě. Zámek Kynžvart se do nich zapojí výpůjčkami vzácných artefaktů ze svých sbírek.
Z tradičních červnových akcí (10. června) je vhodné připomenout Zámecký jarmark, který oproti předchozím letům bude doplněn o bohatý kulturní program (hudba, tanec, divadlo, sokolníci). Zlatým hřebem programu bude možnost interaktivního putování po vesmíru a galaxiích prostřednictvím Mobilního planetária.
Hvězdný rok na Kynžvartu zakončí 9. prosince adventní koncert ve Velkém sále zámku, po němž budou návštěvníci moci přímo z balkonu zámku pozorovat na zimní obloze meteorické roje – uvidí betlémskou hvězdu?
Druhým celorepublikovým tématem Národního památkového ústavu v roce 2017 je Krajina. Zde se zapojuje zámek Kynžvart několika akcemi. Příkladem jsou nevšední prohlídky zámeckého parku s Lenkou Křesadlovou, určené zejména pro milovníky přírody a zahradního umění. Jinou neobvyklou událostí bude spojení tradiční akce Piknik na ostrůvku s prohlídkami těch částí parku, které se obvykle neprezentují a nejsou součástí běžných prohlídek – 3. návštěvního okruhu. Součástí pikniku bude i slavnostní křest zámecké loďky, její spuštění na vodu a první plavba. Lodička byla vyrobena na zakázku jako replika na základě dochovaných historických fotografií.
Zámek Kynžvart je veřejnosti zpřístupněn na objednávku, při speciálních akcích a ve vymezených časech již od 1. února.
V březnu je veřejnost zvána na Expediční kameru (25. března) – celorepublikový filmový festival o cestování, turistice a expedicích z celého světa. Pro čtenářskou obec se ve spolupráci s knihovnou města Lázně Kynžvart otevírají dveře zámeckých knihoven při Noci s Andersenem (31. března 2017). Cílem akce je přiblížit dětem knihy z jiného úhlu a podpořit je v jejich zájmu o čtení.
Od začátku roku probíhají speciální prohlídky zámku pro děti. Po loňském hledání byl vytvořen základ profesionálního programu. Konkrétní náplň prohlídky se tak přizpůsobuje publiku, ročnímu období, významných svátkům – teď jsou na pořadu Velikonoce. Pro nejmenší návštěvníky tvoří zámek spíše jen kulisu s atmosférou. Po vstupu do zámku se z dívek obvykle stávají přincezny a z chlapců rytíři. Hravou formou pak projdou některé vybrané sály a komnaty. Odbornou lektorkou je Mgr. Pavlína Sedláková. Prohlídky jsou šity na míru zejména dětským klientům Léčebných lázní Lázní Kynžvart, ale jsou vypisovány i termíny pro veřejnost. Nejbliší termín je patnáctého dubna od 11 hodin. Z provozních důvodů je nezbytná předchozí rezervace.
Zámek Kynžvart patří mezi nejvýznamnější památky ve správě Národního památkového ústavu. Památkový areál patří se svými 275 hektary mezi největší v České republice a jeho část má statut národní kulturní památky. Je držitelem ceny Europa nostra. Nesmírně cenné jsou dochované sbírky po šlechtických majitelích. Nejznámějším představitelem je kníže Klement Václav Lothar Metternich-Winneburg, kancléř císařů Františka I. a Ferdinanda I. Dobrotivého. Kancléř na zámku založil jedno z prvních muzeí v Evropě. Dodnes na zámku můžeme obdivovat cenná umělecká díla Antonia Canovy, Bernarda Strigela, kolekce antických mincí, daguerrotypií, grafik a zbraní. Na zámku se nachází třetí největší egyptologická sbírka v České republice. Významná je v evropském kontextu kynžvartská knihovna se svoji sbírkou rukopisů (nejstarší dílo je z 8. - 9. století). Oblíbeným cílem návštěvníků je i kabinet kuriozit. Součástí sbírek je movitá národní kulturní památka tzv. Kynžvartská daguerrotypie, která je nyní zapůjčena do expozice Národního technického muzea.
