Z Českého Krumlova na zříceninu hradu Vítkův Hrádek

Vítkův Hrádek (Wittingshausen), někdy též Vítkův Kámen (Wittigstein), plnil od doby svého založení Vítkem z Krumlova (1220 - 1272) ve 13. století funkci pevnosti a správního střediska panství, které bylo součástí vznikajícího dominia mocného rodu Vítkovců, jež se rozkládalo po obou stranách současné hranice Čech a Rakouska. Po vymření krumlovských Vítkovců v roce 1302 zdědil hrad Jindřich z Rožmberka. V době sporů mezi českou šlechtou a králem Václavem IV. byl hrádek jedním z míst, kde byl král vězněn během své nedobrovolné cesty do Rakouska v roce 1394. V období husitských válek patřil hrad pánům z Walsee, avšak již roku 1464 daroval Reinprecht z Walsee hrad svému strýci Janovi z Rožmberka a tím se Vítkův Hrádek dostal zpět do rukou Rožmberků. Během českého stavovského povstání ovládla hrad na krátkou dobu vzbouřená česká šlechta, ale již v roce 1621 měl hrad císařskou posádku. Roku 1622 získali hrad Eggenberkové. V roce 1719 zdědili hrad spolu s veškerým eggenberským majetkem v Čechách Schwarzenbergové. Vítkův hrádek postupně ztrácel svou funkci pohraniční pevnosti a začal pomalu chátrat. V polovině 18. století byl hrad již zcela opuštěn. Roku 1815 bylo do jihovýchodní části hradu postaveno schodiště s rozhlednou na vrcholu a nutnější opravy objektu proběhly ještě v roce 1869. Po II. světové válce se celé území vsi Sv. Tomáš i s hradem dostalo do vojenského pohraničního pásma, kam byl vstup přísně zakázán. V 50. letech minulého století si vojáci zřídili na vrcholu věže svou pozorovatelnu. Vedle hradu byla postavena ocelová konstrukce věže - vidová hláska a domek pro její obsluhu. V roce 1990 předali zástupci armády Vítkův Hrádek do majetku obce Přední Výtoň. Obec ve značně zchátralém stavu pronajala hrad Občanskému sdružení Vítkův Hrádek, které z darovaných finančních prostředků nechalo zříceninu hradu staticky zajistit a zrekonstruovat. Uvnitř věže bylo postaveno dřevěné schodiště vedoucí na plošinu, která slouží jako rozhledna, z níž je kruhový výhled na šumavské hřebeny (Plešská hornatina), Lipno s okolím, Novohradské hory a české kopce v Rakousku a při dobré viditelnosti i na masiv Alp.